Recenze můžeme dělit na kvalitní a hrozné. Nahrávky pro změnu na výborné a strašné. Skupiny - ty si rozdělíme na dobré a tragické. HARLEJ je tragická kapela, která vydala strašnou desku. A abych držel linii, tak už nebudu dál pokračovat a jedna hrozná recenze je na světě...

Ba ne, tak jednoduché to nebude. Nějaký ten prostor zaplácnout musíme, a tak vám povím o tomto albu malinko víc. Od skupin jako je HARLEJ, nebo (bez)myšlenkově příbuzná ZVLÁŠNÍ ŠKOLA, či ALKEHOL, asi nikdo nečeká nějaká závažná poselství, moudra, či revoluci v hudbě a obecně jsou tyto partičky brány jako typické „zábavové“ kapely. Pozor neplést se „zábavnými“! Totiž řekněme si upřímně, koho taková „hudba“ vůbec může bavit? Takže by se člověk neměl divit, když na něj z reproduktorů vybafne taková hrůza...

Nemá cenu rozebírat obsah nahrávky „Chválím sebe“ nějak podrobněji, protože kdybych měl jednotlivé položky, jako jsou texty, hudba, aranžmá, nápady apod., označit přídavnými jmény, omezilo by se to jen na pár slůvek, z nichž by hrály prim určitě samé vulgární výrazy a ty se sem moc nehodí. Stačí uvést, že se jedná o prostoduchou formu klasického „bygbýtu“ s ortodoxními agrárními texty, které jsou v drtivé většině prezentované formou hromadného „opileckého“ halekání.

Musím se přiznat, že při naposlouchávání tohoto alba jsem zažíval nepopsatelná muka a nyní, když CD dohrálo, mě naplnil nádherný pocit úlevy z toho, že si tento „skvost“ již nikdy nebudu muset pustit. Natočil se sice klip k písni „Živýho mě nedostanou“, takže je tu možnost, že mě bude HARLEJ otravovat ještě z televizní obrazovky, ale to bude aspoň pádný důvod, abych sledoval naučné dokumenty na ČT2.